Praha, 27. července 2017 – Rok od spuštění vládního pilotního projektu na rekrutování pracovních sil z Ukrajiny Hospodářská komora vyřídila 1023 žádostí firem o 6404 uchazečů o zaměstnání z Ukrajiny. Podle jejího odhadu ve výrobě v ČR už pracuje třetina z nich. Firmy se ale marně snaží obsadit přes 180 tisíc pracovních míst, Hospodářská komora proto navrhuje rozšíření pilotního projektu o další země, jako je kupříkladu Srbsko.
„Firmy čelí nečekanému problému, který ale bude negativně doléhat na celé tuzemské hospodářství. Mají zakázky, ale nemají zaměstnance, kteří by na nich pracovali. Kvalifikace lidí na úřadech práce neodpovídá požadavkům trhu nebo se práci vyhýbají. Firmy proto volí krizové řešení zaměstnávání kvalifikovaných cizinců s alespoň výučním listem, i přestože zaměstnavatelům takový krok přináší nemalé dodatečné náklady – na vyhledání vhodných uchazečů na Ukrajině, jejich dopravu, ubytování, zaškolení, překlady předpisů a pracovních postupů,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Komora v této souvislosti uvítala, že projekt na rychlejší vyřizování žádostí zahraničních uchazečů o zaměstnanecké karty vláda spustila navzdory odmítavému postoji odborářů. Také ocenila, že vláda pružně reagovala v průběhu realizace na problémy se zdlouhavým vyřizováním žádostí českými úřady, třeba navýšením kapacit pro přijímané žádosti i personálním posílením na úřadech.
„Projekt nám pomáhá plnit zakázky, s pracovníky z Ukrajiny máme dobré zkušenosti. Jsou pracovití, dobře zvládají fyzicky náročnou práci a dobře se začleňují do kolektivu. Kmenoví zaměstnanci je přijímají pozitivně,“ pochvaluje si jednatelka firmy Abydos Olga Kupec. Tato firma z Chebska, která se zabývá povrchovými úpravami a zušlechťováním kovů, byla prvním zaměstnavatelem, který do projektu vstoupil. Firma se potýká s nedostatkem zaměstnanců i proto, že řada lidí odchází pracovat do Německa. Dnes díky projektu zaměstnává šest pracovníků z Ukrajiny, dalších 10 má nastoupit v srpnu. „Problémem byly právě zdlouhavé procesy, kvůli kterým námi vybraní zaměstnanci mezitím odešli pracovat do Polska a Ruska,“ potvrdila.
Největší poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po řidičích a kvalifikovaných dělnících elektrických a energetických zařízení a skladnících.
Podle Komory pilotní projekt sice není řešením strukturálního problému trhu práce, krátkodobě se ale osvědčuje, a proto navrhuje rozšířit režim o další země s kulturně a jazykově blízkými uchazeči o zaměstnání. Příkladem může být Srbsko, které se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností stejně jako jiné země jižní Evropy, třeba Španělsko nebo Řecko.
„Donedávna v Srbsku zdařile fungoval automobilový průmysl, který po sobě zanechal 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. Kvalifikaci řady z nich by mohly využít české podniky,“ míní člen dozorčí rady Hospodářské komory Miroslav Mühlböck. Hospodářská komora už sonduje možnosti na jednotlivých ministerstvech.
Komora se zároveň vymezuje proti hlasu odborů, který očerňuje zaměstnavatele. Podle Hospodářské komory je šíří odborářští předáci od stolu, kteří nemají povědomí o reálné situaci ve firmách a zkušenosti s výrobou.
Ze šetření Hospodářské komory totiž firmy, ve kterých působí odborové organizace, je personální posílení o zaměstnance z Ukrajiny v drtivé většině konzultováno také s odbory. Na 96 % odborových organizací působících ve firmách si uvědomuje tíživou situaci, výhrady k personálnímu posílení proto měla pouhá 4 procenta z nich.
Není pravdivé ani tvrzení, že zaměstnavatelům jde o levnou pracovní sílu. „Jde o individuální pochybení. V případě zaměstnání cizince je totiž podle nařízení MPSV zaměstnavatel povinen nabídnout cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů, případně v souladu s kolektivními nebo pracovními smlouvami,“ doplňuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.
Firmy navíc těmto zaměstnancům nabízejí řadu benefitů. Nejčastěji jde o ubytování (39 %), stravné (34 %), příspěvek na dopravu (12 %) a jinou pomoc, např. při vyřizování dokumentů, běžných účtů apod. (11 %).
Zaměstnavatelé musí nejprve neobsazené pracovní místo nabídnout prostřednictvím Úřadu práce občanům ČR. Až tehdy, jakmile není volné pracovní místo ani po 30 dnech obsazené, je pozice zařazena do centrální evidence volných míst pro zaměstnaneckou kartu, a tudíž je možné ji nabídnout i uchazečům z Ukrajiny.
Žádosti firem vyřizují mj. i krajské hospodářské komory. Největší zájem je ze strany firem v Jihočeském, Plzeňském a Zlínském kraji a na Vysočině.